Venčení Aarona

Musím říct, že nevýhoda zimy je opravdu velká. Člověk tam nevydrží dlouho a když je sychravo, tak ani pes. Naštěstí náš pes se ukázal, že mu zima zase tolik nevadí. S dostatek pohybu se ani na sněhu nedožadoval jít domů, i když jsme s ním po nějakém čase raději šli, protože měl uši studené jako dvě ledové kostky. Teplé zimní dny nám také pomohly v tom, že jsme mohli dobře Aarona proběhat.

Ukázalo se, že je to malé torpédo a pokud nemá alespoň hodinu denně pořádného poběhávání venku, jak je to s ním doma k nevydržení. Naštěstí se naučil Ke mně a další nezbytnosti, tak jsme ho mohli mít puštěného. Jako správní německý pinč je i zdrženlivý na ostatní psy. Jako správné štěně ale po oťukání skáče a snaží se vyprovokovat hru. Na procházkách nám radost dělají zejména ostatní páníčci, kteří znají rasu německého pinče. Naštěstí je jich málo, protože říkají věty jako: Jo, ten má svoji hlavu. Výchova bude o nervy. Zvládáte ho?

Naštěstí zvládáme. Doma už konečně přišel do stádia, kdy ho podezříváme, že svoji potřebu opravdu svědomitě drží. Kabely ignoruje, jediné co, tak nám z prádlového koše natahá pár svršků do místa, když je doma sám. Jinak se doma chová opravdu předpisově.